The Sims 2: Trosečníci

22. 2. 2008

Sakryš, další datadisk pro Sims 2, říkáte si? Byť by se to mohlo zdát, není tomu tak... Aktuální titul honosící se značkou The Sims je totiž samostatný produkt určený konzolovému publiku. Konkrétně Trosečníci míří na přístroje od Sony (PS2 a PSP) a na Nintenďácké mašinky - Wii a DS. Obdobného tématu se na jaře mimochodem dočkají rovněž PCčkáři ve stejnojmenném třetím dílu série Sims Příběhy. Ale nyní zpátky k Simům bojujícím o holý život. Abychom vám mohli nabídnout recenzi, tak jsme poctivě strávili mnoho dní na opuštěném ostrově ve společnosti pokřikujících opic a nebezpečných divočáků... a to nejen na Wii, ale také v prostředí handheldu DS. Jak na nás tedy trosečníci zapůsobili a co od nich můžete očekávat?

• Procitnutí na pustém ostrově
Jak u her série The Sims bývá zvykem, začínají podrobnou tvorbou vlastní postavičky. Takže rychle vybrat jméno, charakterové rysy, oblečení a hurá na palubu luxusní jachty. Nicméně, jak už asi tušíte, nebude se konat žádná bujará oslava ani romantická plavba oceánem. Všechno se totiž pořádně zvrtne... BUM. Práásk! Křach... a nebohý Simík se ocitá někde úplně jinde. Nestačí se ani pořádně rozkoukat a už ho omílají vlnky ranního přílivu na zcela neznámém ostrově. Chudák, nemá nic než pár základních pomůcek (deku, nůž, toaletní papír...) a před sebou nejistou budoucnost.

Tak zhruba takto by se dala nastínit premisa celé hry. V tuto chvíli nastává ten správný moment chopit se Wii ovladačů (hra vyžaduje přídavný Nunchak ovladač) a vrhnout se do hraní. Tedy, měl bych spíše říci – do prozkoumávání, a to jak doslova, tak obrazně. Je potřeba dostat ovládání dostatečně pod kůži a zvyknout si na některé drobné nepříjemnosti. Využívá se totiž snad všech tlačítek obou ovladačů. Navíc, když se k tomu přičte občasná „náladovost“ kamery, je prvotní zmatení dokonáno. Naštěstí není příliš velký problém si na to rychle zvyknout. Jen škoda velmi slabé invence v tomto směru, kdy je Wiimote používán pouze a výhradně k ovládání interfaceu (menu a potvrzování činností) a pohyb trosečníka obstarává joystick Nunchak ovladače - ve stylu PS2. Následně, po oťukání ovládání přichází ke slovu průzkum „nového domova“, tedy nových zákoutí tajemného ostrova.

• Nelehké začátky
Jak jsem zmínil, začínáte pouze s tou nejnutnější výbavou, vše ostatní si musíte postupně získat nebo vyrobit. Čímž se dostávám patrně k nejdůležitějšímu pilíři celé hry – systému sběru surovin a budování. Představte si, že potřebujete malý přístřešek, postel, stůl nebo třeba vor pro přesun na další ostrov (celkem jsou ve hře tři). Abyste si něco takového mohli vyrobit, budete potřebovat suroviny, patřičné dovednosti a nejlépe i hodně energie.

Nemluvím tu ale o klasických surovinách, tak jak je znáte například ze strategií, ale o široké paletě desítek všemožných druhů materiálů a plodin. Počínaje kamením přes dřevo, listí, trávu, železo až po látku nebo sklo. Tropický ostrov pochopitelně nabízí také nepřeberné množství všelijakých plodin – od ovoce (např. mango, datle, zázvor, mandarinky, meloun, starberries) až po zeleninu a koření. Výběr je vskutku bohatý a jistě jej ocení každý zahrádkář pocházející z oblasti subtropů a gastronomičtí labužníci. Nicméně neustálé a neutuchající sbírání a hledání mi v pozdějších fázích hry doslova "pilo krev". Namísto stereotypního otrhávání rostlinek, keřů a šplhání na palmy bych raději přivítal více překvapujících okamžiků. Některé plody je potřeba nejprve identifikovat ochutnáním, což obvykle neskončí příliš dobře.

Po vypátrání a nasbírání potřebných věcí do inventáře přichází na řadu samotná výroba. Nabídka je bohatá i v tomto směru. K dispozici jsou nástroje (pracovní i hudební), přístřešky s bohatou výbavou, vylepšení ohnišť a celá řada dalších věcí. Občas nějaké zajímavé předměty vyplaví příliv... Třeba funkční rádio.

• Ve dvou se to lépe táhne
A proto si osamocený trosečník může postavit „fackovacího panáka“, s kterým si při dlouhých večerech povídá, vtipkuje s ním, uráží ho a pak ho ještě líbá. Nedivte se, chudák na tom ostrově trčí už pěkně dlouho. Dokonce tak dlouho, že se už kamarádí i s místními šimpanzy. Ty mimochodem z dlouhé chvíle může pojmenovat. Takže se potom klidně může stát, že spatříte v džungli pobíbající Carmen Electru či Pamelu Anderson.

Potkat můžete i ostatní trosečníky, tedy pouze za předpokladu, že si v začátcích vytvoříte více Simů. Ti pak ztroskotají na odlišných místech souostroví, po vzoru seriálu Ztraceni (Lost). A ve chvíli, kdy je při bádání v nových končinách objevíte, přejdou do vaší moci. Pomocná ruka při stavění, sběru a hlavně při uspokojování společenských potřeb se vždy hodí. Jen škoda, že během hraní na Wii nenarazíte třeba na domorodé kmeny či jiné nehratelné postavy (tak jako v DS verzi). Příběhová linie by si ostatně zasloužila mnohem více prostoru a jistě by jí slušelo dramaturgické vykročení ze stínu tradičně plytkých a jednotvárných simích příběhů. Přece jen prostředí nebezpečného ostrova přímo vybízí k velkolepěji pojatému dobrodružství. Tvůrci nicméně vsadili na jistotu a "pouze" převlékli herní koncept do jiného kabátu. Neříkám že do špatného, ale rozhodně do mnohem méně slušivého, než kdyby odvážně vkročili do vod akčního či alespoň adventurního žánru. Nečekejte tedy nic víc než klasické Sims v netradičním prostředí.

• Pátrání po ztracené civilizaci
Byť je hra svým konceptem v podstatě nedohratelná, má prostředky, jak udržet pozornost hráče relativně dlouho. V začátcích jste kupředu tlačeni touhou po objevení nových zákoutí. Později, když se už pomalu dostavuje silný pocit stereotypu a nudy, to naštěstí částečně zachraňují úkoly, které můžete při hraní plnit. Mimo jiné budete pátrat po stopách dávné civilizace a tajném pokladu. Navštívíte zajímavá místa, jakými jsou například starobylý chrám, vrak pirátské lodi nebo kráter činné sopky. Na rozdíl od grafiky musím jednoznačně pochválit design lokací a jejich variabilitu. Byť je to vykoupeno častým nepříjemným načítáním.

Na cestách s verzí pro DS

Trosečník doplul také na Nintendo DS. Sem se dostal víceméně omylem, protože v nepozornosti spadl v přístavu do přepravního kontejneru. Celý koncept DS verze je víceméně podobný, ale několik podstatných rozdílů se přece jen najde. Zejména v přítomnosti miniher (Wii verze bohužel žádné nenabízí) využívajících dotykového displeje. Sice jich není mnoho (jen 4), ale skvěle zapadají do kontextu celé hry a jsou zábavné.

Hodně originální a povedená je minihra doprovázející zakládání ohně. Zapomeňte na křemíkové kameny, dnes vám stačí stylusem třít o kus dřeva na obrazovce tak, aby dostatečně zajiskřil a potom začít intenzivně foukat do mikrofonu. Spatříte-li třeba v dopravním prostředku člověka fanaticky funícího do svého DSka, pak vězte, že to není blázen :) Ačkoliv... Dále je tu chytání brouků (tedy spíš rozmazávání), kdy je musíte „pošimrat na zádech“ tak, aby žádný neutekl. Třetí minihra je obdobná – a to rybolov. Nakonec nesmí chybět malé zpestření v podobě malování pro tvořivé jedince.

Osobně mě handheldové dobrodružství bavilo o pověstný chloupek více. Zřejmě vlivem posílené adventurní povahy hry, která místy dává nostalgicky vzpomenout na staré dobré point&click příběhy. Do jisté míry také přítomností povedených miniher, jenž dodávají hraní nový náboj.

ZTROSKOTAJÍ TAKÉ NA PC

Byť jsou Trosečníci ryze konzolovou hrou, podobného tématu se brzy dočkáme i na poli osobních počítačů. Konkrétně v třetím závěrečném dílu příběhové série The Sims, který s podtitulem „Příběhy trosečníků“ vtrhne na pulty obchodů počátkem příštího roku. Na rozdíl od svého konzolového souputníka bude postaven na enginu Sims 2 (což je podle mě docela škoda) a bude doprovázen lineárním příběhem ve stylu předchozích dílů série Sims Příběhy. Velmi pravděpodobně půjde o nejatraktivnější díl této trilogie. Už třeba jen proto, že nabídne odlišné prostředí a možnosti, čímž se vyhne přílišné podobnosti se zmíněnými Sims 2.

GC trailer

Komentáře

Přehled komentářů

Díky MoooC...:D

(Hanka, 25. 12. 2011 12:48)

dík moc skvělý článek...:D

Odpovědět

dobrý

(Hana, 17. 11. 2009 11:21)

jako ten článek je fakt dooooooooost dobrej :) ;)

Odpovědět

jsou fajn

(Onetka, 29. 6. 2009 13:08)

chvilku jsem si trosečníky osobně zahrála a moc se mi to líbilo :) hlavně to spaní na pláži a chození na wc do bambusového keříku :-D

Odpovědět