Krajina tmou zakletá, anděl z mraků vylétá a s ním veliká záře, sníh jako z peřiny se páře, já uprostřed zimy pozoruju stíny, stíny dalších andělů, jak vylétají z nebe, a stále myslím na to, jak miluji tebe. Děkuji, měsíčku, za krásné snění, když láska moje se mnou tu
není, předaleko věrně čekám, až se s tebou opět setkám.
ANDĚL
(magda veselá, 4. 6. 2015 16:05)